Většina špatných fotovoltaik nevznikla ze špatné montáže, ale ze špatného zadání. Sestava se navrhne na nesprávné číslo, na nesprávný předpoklad nebo podle prodejního argumentu místo podle spotřeby - a pak už jen deset let vyrábí míň, než měla. Tady je přehled chyb, které vidíme nejčastěji, a to, jak se každé z nich vyhnout.

1. Návrh podle plochy střechy, ne podle spotřeby

Nejdražší chyba ze všech. Úvaha zní logicky: máme velkou střechu, tak ji využijeme celou a přebytky prodáme.

Nefunguje to, protože přebytek se prodává za zlomek ceny, za kterou elektřinu kupujete. Odebraná kilowatthodina stojí v proměnné složce kolem 6,50 Kč, fixní výkupní ceníky na rok 2026 se pohybují zhruba mezi 0,20 a 1,80 Kč za kWh. Každý kilowattpeak, který vyrobí elektřinu, kterou dům nespotřebuje, tedy vydělá zlomek toho, co vydělá kilowattpeak, jehož výroba se spotřebuje doma.

Prostá návratnost proto vždycky upřednostní menší sestavu. Správné pravidlo je dimenzovat na roční výrobu zhruba rovnou roční spotřebě domu.

To neznamená, že větší sestava nedává nikdy smysl. Znamená to, že argument pro ni musí být jiný než prodej přebytků - typicky vysoká zimní spotřeba, chystané tepelné čerpadlo nebo elektromobil.

2. Zadání sklonu střechy místo sklonu panelů

Drobnost, která na ploché střeše zkazí celý výpočet. Do výpočtu patří sklon panelů, ne sklon střešní roviny. Na ploché střeše se panely staví na konstrukce, takže sklon střechy samotné neříká nic - typicky se volí kolem 15 až 25 stupňů.

Ze stejného soudku je zanedbání toho, že sklon rozhoduje hlavně o zimě. Na jižní střeše vyrobí panel se sklonem 45° v prosinci o dvě třetiny víc než panel se sklonem 10°. Na severní a východo-západní orientaci je to obráceně, tam plochý sklon vyhrává.

3. Předpoklad, že baterie vyřeší zimu

Nejrozšířenější mylná představa. Baterie ukládá denní přebytek na večer. Aby měla co uložit, musí přes den vzniknout přebytek.

V prosinci a lednu výroba sotva pokryje denní odběr, natož aby zbylo. Baterie tedy v zimě nemá co ukládat a větší baterie situaci nezlepší. Zimní pokrytí spotřeby zvedá jedině větší výkon panelů. U spotřeby 6 000 kWh na jižní střeše zvedne zdvojnásobení sestavy z 10 na 20 panelů prosincové pokrytí z 25 na 48 %, ale jen s baterií; bez ní se zastaví na 33 %.

Baterie pomáhá nejvíc na jaře a na podzim, kdy denní výroba zhruba odpovídá dennímu odběru. V létě zachytí část přebytku, který by jinak šel do sítě, ale pokrytí je tam beztak skoro nasycené.

4. Navýšení spotřeby o spotřebiče, které v ní už jsou

Chyba, která vede k předimenzované sestavě, a dělá se při vyplňování kalkulaček. Do zadání patří roční spotřeba celého odběrného místa z faktury. Když v ní už je nabíjení elektromobilu nebo tepelné čerpadlo, není je potřeba přičítat.

Přepínače v kalkulačce spotřebu nenavyšují. Jen z ní vyčlení odběr spotřebiče - nabíjení auta podle najetých kilometrů (19 kWh na 100 km, při 15 000 km tedy 2 850 kWh), 4 000 kWh na tepelné čerpadlo, 600 kWh na osobu na ohřev vody - a přiřadí mu jiné rozložení do roka a jinou denní křivku odběru. Kdo si k faktuře přičte odhad navíc a ještě zaškrtne přepínač, počítá dvakrát. Přičte se jedině spotřebič, který se teprve pořizuje a ve vyúčtování ještě není.

5. Návratnost jako prostý podíl ceny a roční úspory

Cena díla dělená roční úsporou dá hezčí číslo, než jaké odpovídá skutečnosti. Předpokládá totiž, že sestava bude patnáct let vyrábět jako první den.

Panely ztrácejí zhruba 0,5 % výkonu ročně, baterie kolem 2 % kapacity ročně. Poctivý výpočet přepočítá celou bilanci pro každý rok dopředu s degradovanými hodnotami a hledá rok, kdy kumulovaná úspora pokryje cenu díla. Rozdíl mezi oběma přístupy je u rychlé návratnosti zanedbatelný, u pomalé rozhoduje o tom, jestli se investice vrátí vůbec.

6. Počítání úspory z celé faktury

Fotovoltaika šetří proměnnou složku ceny elektřiny, tedy cenu za odebranou kilowatthodinu. Stálý plat za jistič, systémové služby a měsíční poplatek obchodníkovi neušetří - platí se i při nulovém odběru ze sítě.

Kdo si vydělí celou roční fakturu spotřebovanými kilowatthodinami, dostane cenu nafouknutou o stálé platby a úspora i návratnost mu vyjdou lepší, než jsou. U našeho modelu je proměnná složka 6,50 Kč/kWh a stálé platby se počítají zvlášť, 400 Kč měsíčně.

Jak se většině z toho vyhnout

Skoro všechny chyby výše mají společný kořen: sestava se navrhla dřív, než se spočítalo, co dům potřebuje. Kalkulačka návratnosti vezme spotřebu z faktury, kraj, orientaci a sklon panelů a stínění a spočítá doporučený výkon, kapacitu baterie, roční úsporu, návratnost i výši bezúročného úvěru - měsíc po měsíci, se započítanou degradací a bez zadávání kontaktu.

S tím číslem v ruce se dá jít do jakékoli nabídky a zeptat se, proč se od něj liší. Podmínky programu popisujeme na stránce Bezúročný úvěr na fotovoltaiku NZÚ 2026.