Nejčastější chyba při návrhu fotovoltaiky není špatný odhad spotřeby, ale představa, že větší výkon je vždycky lepší. Kolik kWp dává smysl, ukáže výpočet z vaší roční spotřeby a ze střechy, na kterou panely půjdou, ne z toho, kolik místa na střeše zbývá.

Jak se výkon počítá

Základ je jednoduchý: potřebný výkon vyjde z celkové roční spotřeby vydělené specifickým výtěžkem dané orientace a sklonu, a upravené o stínění. Do celkové spotřeby se počítá spotřeba domácnosti a k ní paušálně 2 700 kWh, pokud doma dobíjíte elektromobil, a 4 000 kWh, pokud dům topí tepelné čerpadlo.

Výsledek se zaokrouhlí nahoru na 0,5 kWp a nikdy nejde pod minimum 3 kWp, což je zároveň podmínka bezúročného úvěru NZÚ. Sestava se dimenzuje tak, aby roční výroba zhruba odpovídala roční spotřebě, ne na maximum toho, co na střechu ještě vejde. Důvod je prostý: výkupní cena přebytků je nízká a nejistá, takže vyrábět výrazně víc, než sami spotřebujete, se ekonomicky nevyplácí.

Specifický výtěžek není odhad od oka. Vychází z dat PVGIS pro čtrnáct krajů, čtyři orientace a čtyři sklony, se ztrátami 14 %. Stínění se řeší jako ano nebo ne: buď nic nestíní, nebo strom, komín či sousední dům srazí výtěžek o 20 %. Prostřední stupeň záměrně chybí, protože zákazník spolehlivě pozná, jestli mu něco na střechu stíní, ale ne, jestli je to mírné nebo výrazné, a přesnost stejně dodá až obhlídka.

Přesné dimenzování pro váš dům spočítá kalkulačka návratnosti během pár kroků, bez nutnosti nechat na sebe kontakt.

Orientace a sklon rozhodují hlavně v zimě

Orientace střechy a sklon panelů nemění roční výtěžek dramaticky, ale výrazně mění to, kolik elektřiny vyrobíte v zimě, kdy je nejcennější. Data pro Jihomoravský kraj, roční výtěžek v kWh na 1 kWp a výtěžek za prosinec:

| Orientace | 10° | 25° | 35° | 45° | |---|---|---|---|---| | Jih | 1 021 / 22,4 | 1 096 / 30,2 | 1 117 / 34,3 | 1 112 / 37,3 | | JV / JZ | 996 / 20,6 | 1 043 / 26,0 | 1 051 / 28,6 | 1 038 / 30,4 | | Východ-západ | 934 / 16,5 | 910 / 17,0 | 885 / 17,1 | 850 / 16,9 | | Sever | 842 / 11,0 | 686 / 9,8 | 584 / 9,1 | 485 / 8,2 |

Na jižně orientované střeše strmější sklon vyloženě pomáhá, u 45° vyrobí v prosinci o dvě třetiny víc než při 10°, protože panel míří blíž ke slunci, které je v zimě nízko nad obzorem. U orientace východ-západ a hlavně u severu je to přesně naopak: strmý sklon míří po většinu dne pryč od slunce, takže plochý sklon vyrábí víc než sedlová střecha se sklonem 35°.

To má praktický důsledek pro sedlové střechy osazené na obě strany: kalkulačka počítá výtěžek jako průměr obou orientací, takže kombinace jihu a východozápadní strany vyjde hůř než čistý jih, ale lépe než čistá východní nebo západní strana samotná.

Pokud sklon střechy neznáte přesně, kalkulačka pracuje s presety. Kdo své číslo zná, zadá ho ručně v rozsahu 10 až 45 stupňů.

Proč se nevyplatí předimenzovat najisto

Zdánlivě logická úvaha zní: když si pořizuju fotovoltaiku, ať je rovnou o něco větší, ať mám rezervu. Čísla ale tuhle úvahu nepodporují jednoznačně.

Samotná návratnost investice vždycky upřednostní menší sestavu. Důvod je v ceně, za kterou se prodávají přebytky do sítě, tedy zlomku toho, co elektřina stojí při odběru. Každý kWp navíc, který se v létě nevyužije v domě, ale musí se prodat za výkupní cenu, prodlužuje návratnost. Léto je navíc typicky téměř nasycené, takže přidaný výkon se v něm prakticky neprojeví, jen přidá přebytky k prodeji.

Kde se větší výkon skutečně pozná, je zima. Zimní pokrytí spotřeby roste s velikostí sestavy citelně, zatímco letní pokrytí je nasycené a zůstává v podstatě stejné. Konkrétní hodnoty pro vaši spotřebu a střechu ukáže graf pokrytí v kalkulačce.

Tady je ale potřeba jedno důležité upřesnění, které se v prodejním rozhovoru často zapomíná: bez baterie se toto zlepšení projeví jen omezeně. Bez akumulace se z vyrobené elektřiny využije jen ta část, která padne do hodin, kdy dům zrovna odebírá. Podíl spotřeby připadající na denní hodiny s výrobou se navíc liší podle toho, co dům spotřebovává: u běžné domácnosti kolem 50 %, protože ohřev vody i velké spotřebiče jde načasovat na výrobu a pevná zůstává hlavně večerní zátěž, u tepelného čerpadla kolem 55 % a nejvýš u dobíjení elektromobilu, kolem 60 %. Čím větší je tenhle denní podíl, tím víc se dá z většího pole reálně využít i bez baterie. U typického domu ale většina spotřeby zůstává mimo denní hodiny.

A ještě jedna mez: tohle všechno platí jen do stropu bezúročného úvěru, popsaného podrobně u podmínek úvěru. Úvěr se počítá jako 25 000 Kč na kWp plus 15 000 Kč na kWh baterie, maximálně 400 000 Kč. Dokud se sestava do stropu vejde, zvýšení výkonu prakticky nezmění dobu splácení, jen zvedne zimní pokrytí. Jakmile sestava strop přeleze, rozdíl navíc se platí z vlastní kapsy a návratnost se prodlužuje.

Spočítejte si v kalkulačce návratnosti, co se vyplatí u vašeho domu. Výsledek uvidíte hned a bez zadávání kontaktu.